Má několik nesporných a nenahraditelných výhod. Zkoušky jsou celostátně jednotné, a tudíž i učivo na školách musí být předneseno jednotně. Odstraňují možnost ovlivňovat úroveň zkoušky subjektivními názory vyučujícího. Na rozdíl od maturit „místních“ se na jejich přípravě účastní poměrně malý počet odborných pracovníků. Zvýší se úroveň jednotlivých škol právě tím, že pedagogické sbory budou plnit celostátní učební osnovy. Státní maturity uvítají i všechny vysoké školy. Ty si dnes stěžují na velmi rozdílnou úroveň znalostí studentů z různých škol.
Starost o to, že u maturitních otázek státních hrozí jejich prozrazení a maturitu znehodnotí, nejsou na místě. Prozrazení otázek připravených na školách je stejné nebo spíš více možné na úrovni místní. Zajištění utajení maturitních otázek až do okamžiku jejich „rozpečetění“ těsně před vlastní zkouškou je věc technická a lze to myslím zabezpečit i v ČR! Záporem místních maturit je více. Jde ku příkladu o zainteresování velkého množství lidí na jejich přípravu ale i to, že si mohou přizpůsobit otázky tomu učivu, které studentům odpřednášeli. A právě z toho vyplývají i obavy studentů, což ale podporuje nutnost maturity státní zavést.
Všechny profesní zkoušky na obory platné celostátně se zkouší dle celostátně platných otázek. Je proto málo pochopitelná skutečnost, že se s přípravou státních maturit MŠ tak neskutečně otálí. V různých debatách, reportážích, či článcích se ze státních maturit vytváří určitý „strašák“ pro studenty a rodiče. Při dnešních možnostech studovat i v cizině naprosto chápu i požadavek EU, aby byly obecné znalosti studentů z jednotlivých států na určité, podobné úrovni. A k tomu přispěje i jednotná příprava na školách, a jednotné státní maturity