Vychováváme své děti, snažíme se jim poskytnout maximální
vzdělání a pečlivě sledujeme jejich vstup do praxe. Ne vždy se ale jejich přání
vyplní. Je mnoho objektivních příčin.
Když se můj syn před více jako 30 ti lety přihlásil na
vysokou školu, nebyl přijat. Nic zvláštního. To se opakovalo i v dalším
roce a já zjistil u přestavitele školy, že jeho výsledky byly velmi dobré, byl ke
studiu komisí vybrán, ale nebyl přijat kvůli mým politickým postojům. Na třetí
pokus přijat byl. Dodnes cítím pocit křivdy! Zasáhla „rodná KSČ“! To byla doba
diktatury proletariátu!
Když před dvěma lety jmenoval V. Klaus nové soudce oznámil,
že považuje některé z nich za „nevyzrálé“, a odmítl jich několik jmenovat.
Proč? Prostě se rozhodl! Někteří se hájili u soudů, ale nakonec všichni- mimo
jednoho – žaloby odvolali a byli už soudci jmenováni. Jen jeden (vystudoval
s červeným indexem, a byl velmi kladně hodnocen) žalobu neodvolal, a tak
dodnes soudcem jmenován nebyl! Proč? Prostě si to pan V. Klaus nepřál! Tento
občan dál velmi úspěšně studoval, vykonává advokátní praxi, a už asi nečeká na
jmenování, ale na změnu prezidenta.
To vše jsem si
vyslechl v televizi a představil si, jak asi tento postoj V.Klause, který
je t.č. z vůle občanů ve funkci prezidenta ČR, hodnotí postižený mladý
člověk, jeho rodin, přátelé a okolí. Vrátil jsem se v myšlenkách do doby
před více jako třiceti lety. Tenkrát byla totalita, a „rodná strana“ prostě
rozhodla! (Později jsem zjistil, že to byl „domovní důvěrník“!)
Václav Kaus v tomto
případě dokonce ignoroval rozhodnutí soudu, ( z
června 2007) který mu uložil „aby ve věci jmenování pana Langera soudcem
rozhodl ve lhůtě šesti měsíců od nabytí právní moci rozsudku,"
27. května 2009 bylo zveřejněno, že prezident republiky
jmenoval dalších 39 soudkyň a soudců. Jen onen Klausův „osobní nepřítel“ soudní čekatel Petr Langer mezi jmenovanými opět scházel!
Je zajímavé, že prezident,
„elitář“, jmenoval do funkcí ty, kteří před nim sklonili hřbet, ale ten, kdo se
mu postavil, také „elitář“, jeho obdiv nezískal, ale naopak prezident se mu zbaběle
pomstil!
Pane prezidente, dočkali jsme se demokracie! Vy ale
používáte metody „panovníka“! Milost poskytuje zločincům a různým živlům.
Současně ale z pouhé libovůle a zlovůle („občan“ hledal právem
spravedlnost u soudu žalobou na V. Klause, a to si dovolil opravdu hodně!)
kazíte naprosto v rozporu s právem a lidským rozumem svědomím kariéru
mladému člověku! To už je trestuhodná zlovůle! Kolik jen času jste věnoval,
spolu s úředníky Hradu, tomu, abyste
se občanovi, kterému máte sloužit pomstil! To už jde o akt „pleticháře“! A já
marně zvažuji, kdo Vám dal k takovému jednání právo!
Nevím ale, kde jsou všichni ti představitelé politických
stran, parlamentu, profesních komor, či jiných organizací hájící lidská práva,
že připustí takovou zlovůli uražené ješitnosti prezidenta vůči bezúhonnému
občanovi.
Bedřich Ludvík